Masopust v Pošumaví

Dodnes živá je v Pošumaví tradice masopustu. Ten je i zde časem bujného veselí, společenských zábav a průvodů maškar s masopustními maskami. Původ masopustu se hledá v dávné pohanské minulosti, zejména v římských Saturnaliích a Luperkaliích, kdy se nepracovalo, lidé se různě přestrojovali, hodovali a oddávali se bujarému veselí.

Důležitou součástí masopustních obchůzek v jihozápadních Čechách byly maškary znázorňující komické svatby, dále kobyla, šiml, či klibna vedená sedlákem nebo paňácou, dále masopustní kobyla představovaná dvěma muži a také masky koně nesené jedinou osobou. V šumavském Podlesí se dodnes objevují koníci osedlaní jezdcem, který na sobě nosí obratně sestrojenou kostru s hlavou a pevným zadkem na popruzích, takže může vozit například děti a hlavně volně se pohybovat, skákat a tancovat. Z dalších tradičních maškar v Pošumaví chodila smrt, dorka s „parchantem“- panenkou v povijanu, vlk, nověji kominíci, myslivci, lékař, fotograf, čáp… Průvod často doplňuje skupina šašků v kostýmech cirkusového střihu a barev s homolovými čepicemi. Průvod vodíval policajt, kterého v organizování zastupoval šašek. Badatel Čeněk Zíbrt si na Sušicku zvlášť povšiml krajově typické, vtipně řešené maškary „doktor Fous a Markyta“, inspirované nejspíš lidovými hrami o doktoru Faustovi a Markétce.

Ovšem jako nejkrásnější masopustní masky jihozápadních Čech hodnotí etnografka Jitka Staňková tzv. „vostřížky“ s kostýmem pošitým barevnými klůcky látek. Tyto bytosti pobíhají a řádí v masopustních průvodech zejména v šumavském Podlesí, například kolem Volyně, Vacova, Vimperka i Strašína. Nezřídka se jim říká také „židi“. Někde tito židi mají kostým pošitý kožešinou a kožešinové kukly s husími křídly. Mumlající postavy židů, jichž bývá hned několik, se slídivě přibližují k divákům, dorážejí a tu a tam udeří pytlem smotaným do měkkého válce - tzv. rancem, který je uvazován na provazu. Maškary ukončují obchůzku zpravidla v hospodě, kde vyloží vybranou koledu a ještě před občerstvením předvádějí divákům a hostům závěrečný divoký rej.

Maškary mívaly kromě převleků často pozoruhodně řešené kukly - ze dřeva, kůže, kožešiny, peří, křídel ptáků, plsti, papíru, žíní, hrachoviny, sítiny, trávy… Také další doplňky masek jako čepice, řezané zvířecí hlavy a také zvětšené řemeslické nářadí si účastníci obchůzek zhotovovali sami.

S masopustními průvody se dnes můžete setkat například ve vesnicích pod Kašperskými Horami - Ostružně, Nezdicích, Strašíně nebo v okolí Vacova a Vimperka.

Fotografie :

1. Maska "Fous a Markyta" v Ostružně
2. Masopustní obchůzka v Ostružně
3. Koník s jezdcem a dítětem, v pozadí maska "žida" v Náhořánkách u Strašína

Všechna fota Miloslav Boháček



PhDr. Vladimír Horpeniak
historik Muzea Šumavy, Kašperské Hory