Obsah stránky
Tajuplné menhiry v okolí Javorníku
V mapkách na informačních tabulích ve východišti turistických tras v obci Javorník je zmíněn pouze menhir Měsíční kámen, který je snadno přístupný z parkoviště necelé 2 km od obce Javorník u silnice z Javorníku do Strašína. Naším cílem je však na co nejkratší pěší trase obejít většinu nejznámějších zdejších menhirů.
Menhiry,
megality, aktility
Menhiry (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) jsou prehistorické hrubě opracované, svisle do země zapuštěné velké kameny. Řadí se do skupiny megalitů (z řečtiny, mega – velký, lithos – kámen) a jsou označovány jako megalitické kultovní památníky. Tyto většinou samostatně stojící kameny byly vztyčeny lidmi v pravěku (časově spadají zhruba do období 4000 až 1600 před n. l.). Byly využívány zejména ke kultovním, pohřebním nebo astronomickým účelům. Můžou být různých tvarů a velikostí, do některých jsou také vytesány rozličné symboly nebo nápisy. Pokud bylo u megalitu zjištěno vyzařování energie, řadí se mezi část menhirů novodobě nazývaných aktility.
Optimální volba
trasy
Jediná značená cesta, která se týká menhirů, je směrovkami značená necelé 2 km dlouhá NS stezka z obce Javorník k menhiru Měsíční kámen. Za ostatními pozoruhodnými kameny je třeba putovat po neznačených cestách. Nechcete-li kličkovat kilometry navíc, zvolte si pěší sedmikilometrovou okružní trasu, která prochází po většině více či méně známých menhirů v této oblasti. V některých místech je více náročná na orientaci, při níž vám pomůže přiložená mapka s trasovými body. Výchozím místem je malé parkoviště (cca pro 5 aut) u silnice z Javorníku do Strašína (1). Nemotorizovaní turisté můžou v pracovních dnech využít autobusovou linku z Vacova (přípoj ze Strakonic nebo z Vimperku) do Javorníku a k výchozímu bodu trasy dojít po NS „Měsíční kámen“. Trasa se pak prodlouží celkem o 4 km.
Měsíční
kámen
Měsíční kámen (2) je nejznámější menhir v oblasti Javorníku. Dojdete k němu buď z obce Javorník (viz „Optimální volba trasy“) nebo z 200 m od něho vzdáleného parkoviště (1) kolem dřevěného turistického přístřešku. Při psychotronickém průzkumu v roce 1994 bylo u tohoto 1,8 m vysokého megalitu zjištěno vyzařování energie, čímž se řadí mezi aktility (zářící kameny). V podrobném popisu od známého badatele a psychotronika Ing. Pavla Kozáka na informační tabuli v jeho blízkosti je uvedeno:
„Kámen je v umělé poloze, do které byl
pravděpodobně v prehistorii postaven a jde tedy o menhir. Výraz menhir je
keltský a znamená "vztyčený kámen". Měsíční kámen u Zuklína Menhiry
náležely k takzvaným megalitickým stavbám, které vznikaly koncem pravěku po celém
světě, nejvíce v západní Evropě, severní Africe a západním Středomoří. Jejich
účel souvisel s kultovními a dalšími praktickými potřebami tamějších osídlení.
Tvar Měsíčního kamene je ve srovnání s většinou menhirů netypický, přesto však
i v Čechách existují podobné.
Terén u kamene naznačuje, že zde mohlo být v minulosti kopáno, nejsou však
známy výsledky žádného archeologického průzkumu. Při psychotronickém průzkumu v
roce 1994 bylo zjištěno vyzařování energie typické pro část menhirů, které se
novodobě nazývají aktility, to jest zářící kameny. Energie kamene, která v nich
vzniká, se šíří do určité vzdálenosti v podstatě všemi směry.
Prehistorický původ kamene, patrně předkeltský, je v souladu s přítomností
dalších aktilitů a s četnými pohřby v okolí, zvláště na severním a
severozápadním svahu Javorníku, ale i v blízkosti samotného Měsíčního kamene.
Název kamene je mimo jiné zvolen podle uměle vyznačeného půlměsíce na jeho
západní straně. Takovéto části povrchu více či méně výrazné se často na aktilitech
vyskytují a vžilo se pro ně označení "oko menhiru". Jsou svým
vyzařováním výrazné silnější, než okolní plocha, i jednotlivé strany kamene se
v tom směru od sebe liší. Nejvíce energie má strana s "okem", naopak
užší jižní má v tendenci z člověka, který je v její blízkosti, sílu odebírat,
což je pociťováno nepříjemné a vzniká dojem záporné polarity. Nestůjte tedy u
této strany zbytečně.
Z aktilitů vychází několik energetických linií. Jsou to přímky přenášející silu
míst či kamenů mezi jednotlivými lokalitami, v Anglii známé pod názvem ley
lines. Mimo jiné směřují z Měsíčního kamene paprskovitě na Kůstrý, čestickou
Kalvárii, aktilit v blízkosti Peckova, do místa, kde stojí novodobá javornická
rotunda a vrchol kopce u Žihobců, na jehož svahu byly v létě 1994 jedny z
prvních šumavských piktogramů v obilí. Okolo kamene je ve vzdálenosti asi 20 m
kruh záporné síly, který možná sloužil jako ochrana či vymezení kultovního
okrsku kolem menhiru. Návštěvníkovi poskytuje kámen možnost posílení jeho
vlastní tělesné energie, nejlépe u západní sírany s "okem". Také lze
u něj vyzkoušet svou psychotronickou schopnost, či citlivost na působení jeho
energii."
V blízkosti Měsíčního kamene se nacházejí další dva menhiry. Stojí vedle sebe a snad i proto jsou pojmenovány Dva bratři (3). Nevede k nim žádná stezka ani značení. Ale najdete je snadno, když půjdete od informační tabule u Měsíčního kamene lesem souběžně se silnicí do Javorníku a po cca 200 m se budete pozorně rozhlížet, určitě je objevíte. Není-li příliš sucho, vyvěrá v blízkosti menhirů malý pramínek.
Mudrc
Od Dvou bratrů (3) vyjdete lesem (cca 60 m) na silnici, po ní půjdete 200 m ve směru na Javorník, pak odbočíte vpravo na lesní cestu, po níž vede NS. Na rozcestí (po 700 m) pokračujete vpravo velkým obloukem po cestě k chátrající lovecké chatě (5). Zde se cesta otáčí vlevo, po 300 m následuje kolmá levotočivá zatáčka, od níž sledujte les po pravé straně cesty, ze které je cca po 100 m viditelný menhir Mudrc (6). Stojí na kraji menšího kamenného moře, které je tvořené obřími balvany vzniklými při mrazovém zvětrávání a rozpadu. Je téměř 3 metry vysoký a prý vyzařuje dvakrát silnější energii než ostatní menhiry. Při objevení byl nakloněn, do svislé polohy byl vzpřímen při rekonstrukci. Pojmenování mu dal Ing. Kozák, jelikož jeho rozšířená horní část připomíná velkou hlavu.
Další (nepojmenované) menhiry?
Od menhiru Mudrc se vrátíte zpět do ohybu cesty a začnete sestupovat lesem (Zuklínský les) po spádnici. Šikmo vpravo uvidíte začátek kamenného moře (7). Když k němu odbočíte (cca 50 m) po skoro již neznatelné lesní cestě, uvidíte věžovitý přes 2 metry vysoký vztyčený kámen, který není nikde zmiňovaný a nejspíš se jedná také o menhir. Dál pokračujte dolů podél kamenného moře a držte se vlevo od něj. Necelých 100 m od prvního balvanu stojí v kamenném moři další, který tvarem odpovídá menhiru. Je ale nižší a má širší základnu. Po 0,5 km sestupu narazíte na lesní cestu (8), po níž se vydejte vlevo dolů.
Dvojčata
O něco níže Při sestupu po cestě od místa (8) spatříte zakrátko pod sebou mezi stromy silnici z Javorníku do Strašína, k níž se cesta postupně přibližuje. Jakmile se vzdálenost zmenší asi na 50 metrů, zaměřte svůj zrak na shluk balvanů mezi cestou a silnicí, v němž je dobře viditelná zajímavá dvojice menhirů Dvojčata (9). Stojí těsně vedle sebe (mezera mezi nimi je asi 30 cm), oba mají nad zemí délku cca 1,7 m a jejich osa směřuje vzhůru ve stejném sklonu. Lidé jim přisuzovali i jiná jména (Manželé nebo Jin a Jang), která souvisí s domněnkou, že dávní stavitelé megalitů chtěli v přírodě znázornit ženský a mužský symbol.
Větrný kámen
Od Dvojčat (9) sestoupíte cca 50 m na silnici z Javorníku do Strašína a pokračujte po ní 1 km vzhůru ke kamennému kříži na rozcestí (10), kde odbočíte na poškozenou asfaltovou silničku do Zuklína. Na svahu vpravo od silničky je uprostřed louky vidět červenobílá tyčka s nivelační značkou v betonové skruži (11). Je odtud nejen nádherný výhled na Zuklín a oblast Sušicka, ale je to i spolehlivý orientační bod k menhiru Větrný kámen. Stačí od něho přejít 300 m po louce přímo k cípu lesa, na jehož levém okraji (za kamenným valem) menhir najdete (12). Při výšce skoro 2 m má neobvyklý trojúhelníkový půdorys a jeho ostrá strana směřuje přesně na východ. Podle některých badatelů mohl tento menhir, podobně jako některé jiné vztyčené kameny, sloužit nejen k náboženským rituálům, ale také k léčení nebo k předávání energie. Okolní kamenné valy jsou podle jedné z hypotéz pozůstatky jakési pravěké svatyně, kde se provádělo věštění počasí.Sluneční kámen
Od Větrného kamene (12) k nedalekému Sluneční kamenu (13) sejdete dolů po louce po okraji lesa. Po 250 m přijdete na lesní cestu, na níž odbočíte vpravo, a po 400 m vás dovede na malé prostranství, na jehož kraji se nachází Sluneční kámen. Není to klasický vztyčený kámen, ale mohutný balvan. Podle psychotronika Pavla Kozáka vyznačuje „směry východu Slunce při keltských svátcích beltine a samain a západu o lugnasadu“ (kniha Tajemná místa od Blaníku k Sušici). Na kameni jsou dokonce vytesány různé znaky, písmena a číslice. Třeba na horní plošině dva křížky, na jednom boku nápis EL a na druhém několik různě rozmístěných číslic, snad nějaký letopočet.
Zpátky k výchozímu místu
K cíli trasy na parkovišti u Měsíčního kamene projdete od Slunečního kamene zpět po cestě kolem křížku a zajímavé zvoničky na dřevěné konstrukci v obcí Zuklín (14), vystoupáte k silnici (10) a po ní se vrátíte k výchozímu bodu (1).
Trasu lze zvládnout zhruba za 2 hodiny, ale nespěchejte. Ať už máte psychotronické schopnosti či nikoli, zastavte se na chvíli alespoň u některých kamenů. I když nedokážete vstřebávat jejich energii, můžete třeba meditovat uprostřed přírody o dávných záhadných astronomických stavbách Keltů. Odnesete si nevšední pocity z okouzlující šumavské přírody s přídechem minulosti a tajemnosti.
(c) Text a foto: František Janout, SumavaNet.CZ
